Výkladový vzorec „jak to dopadne“

Při výkladu karet se většina otázek dělí do dvou skupin. Buď chce tazatel vědět jak nějaká situace dopadne a nebo potřebuje pomoci s rozhodováním.

Princip rozhodovacího výkladu jsme si ukázali nedávno. Nejdřív popis a pravidla použití výkladového vzorce, pak následovala ukázka zpracování konkrétního výkladu.

A dneska se podíváme na výklad pro otázky typu „jak to dopadne“. Možných vzorců existuje spousta – jednodušších i složitějších, ale většinou si vystačíte s tím, který vám ukážu. Je to výklad na čtyři karty, což poskytuje dostatek prostoru na okolnosti příběhu, ale zároveň vás nepřehltí a tak se s velkou pravděpodobností při výkladu neztratíte.

S oblibou říkám, že jednotlivé pozice karet ve výkladovém vzorci se dají přirovnat k větným členům. A ve výkladu stejně jako v gramatice platí, že když si větné členy popleteme, věta dostane jiný význam.

Pojďme se tedy na „gramatiku“ vývojového výkladu pořádně podívat.

První vytažená karta = SITUACE, tedy něco jako podmět ve větě. Na kartě vidíme kdo nebo co hraje hlavní roli v otázce, která byla položena. Je třeba zůstat úplně otevřený všem vjemům, protože karta často doplní informace, které tazatel za důležité nepovažuje, ale ony jsou. Může se taky stát, že tahle první karta vymezí „podmět“ výkladu jinak než tazatel. Pak musíme pro tazatele najít spojovací můstek, ale ve výkladu se necháme vést podmětem, který definovaly karty.

Příklad: tazatel se ptá na vývoj situace v práci, což může zahrnovat spoustu aspektů. První karta nám pomůže pochopit, jestli je to v rámci práce otázka víc na kariérní postup, peníze, mezilidské vztahy a nebo něco ještě trochu jiného. Jakmile vidíme první kartu, začíná být zřejmé, za který konec můžeme výklad efektivně uchopit.

Druhá vytažená karta = MINULOST, většinou je to odpověď na otázku PROČ. Proč se tím zabýváme, co se změnilo, že je to potřeba řešit v kartách. Abychom nakreslili časovou přímku a viděli budoucnost, potřebujeme alespoň dva známé body – přítomnost a minulost. I takhle se to dá vidět. Gramaticky by to nejspíš odpovídalo příslovečnému určení příčiny.

Třetí vytažená karta = PŘÍTOMNÝ DĚJ, tedy co se aktuálně děje nebo záhy bude dít s podmětem, definovaným v první kartě. Z hlediska větných členů je to přísudek.

Příklad: stále máme tazatele, který se ptá na práci. V první kartě jsme odhalili, že mu vlastně víc jde o mezilidské vztahy na pracovišti a patrně jsme dokázali definovat KDO nebo CO je podmět výkladu – jestli jde o vztah se šéfem nebo spíš o vztah s kolegou. Třetí karta nám popisuje DĚJ – co ten podmět dělá nebo nedělá a co tazateli způsobuje. První a třetí kartu musíme vždycky vnímat společně, podmět a přísudek jsou základem věty. Nesmíme ale jejich významy otočit.

Čtvrtá vytažená karta = VÝSLEDEK, budoucnost v časovém horizontu, který jsme nezapomněli vložit do otázky. Gramaticky bych to popsala jako vedlejší větu podřadnou – příslovečnou. Je to prostě za větnou čárkou, uvozené spojkou „aby“. První karta = kdo nebo co (podmět), třetí karta = přítomný děj (přísudek), druhá karta = minulost, odpověď na otázku proč (příslovečné určení příčiny), a to všechno proto, aby se stal výsledek = čtvrtá karta.

Příklad: pořád ten stejný tazatel, který se ptá na práci. První karta ukázala, že se ptá vlastně na mezilidské vztahy, specificky třeba na vztah s autoritou (se šéfem). Třetí karta ukázala, že má na šéfa pořádný vztek, ale zároveň i strach se mu postavit. Nechává se mlčky tlačit do kouta a frustrace hrozí každou chvíli vybouchnout. Máme podmět i přísudek, holou větu = podstatu výkladu. A tazatel nemusel říct ani popel. Druhá karta přidá okolnosti – minulost. Například můžeme vidět, že na pozici šéfa došlo ke změně nebo se změnila organizační struktura jako taková. To je odpověď na naše „proč“. Čtvrtá karta pak může ukázat jak moc máme do budoucna nakročeno k odchodu, vzpouře nebo vyhazovu.

Zjednodušeně se celý příklad dá popsat takto.

Otázka tazatele: Jaká bude moje situace v práci do půl roku?

Karta 1 = situace (podmět)
Jako klíčový se ukazuje vztah se šéfem, nikoli práce jako taková.

Karta 3 = přítomný děj (přísudek)
Útlak podřízeného, jeho mlčení, strach a narůstající skrývaná frustrace.

Karta 2 = minulost (příslovečné určení příčiny)
Změna v organizaci – buď to nebyl odjakživa šéf tazatele, nebo dostal starý šéf nové kompetence, na které nestačí.

Karta 4 – budoucnost do půl roku (vedlejší věta příslovečná)
Dramatický odchod s prásknutím dveří. Neboli to všechno se děje proto, ABY tazatel mohl dát průchod svým emocím a do půl roku třísknout dveřmi.

Žádná z těch pozic není doporučením a je chybou tazateli cokoli doporučovat z vlastní hlavy a zkušeností. Každý jsme jedinečný a to je třeba při výkladu ctít. Chceme-li tazateli nějaké doporučení nabídnout, vytáhneme dodatečnou kartu s otázkou na doporučení. Já většinou používám dvě karty – jednu na doporučení co dělat a druhou na doporučení čeho se vyvarovat.

Příště si ukážeme skutečný příklad výkladu na čtyři karty včetně konkrétních karet. Máte-li nějaké otázky, napište mi komentář nebo e-mail, ráda odpovím co budu vědět.

Vaše Ivana

V obrazové příloze jsou použity karty z tarotové sady Gill.